Příběh domu
Historie Míčova domu
Dům nese jméno skladatele Františka Antonína Míči (1694–1744), který v Jaroměřicích působil ve službách hraběte Questenberga.
Dům starší, než se zdá
Na první pohled vypadá Míčův dům jako klasicistní měšťanský dům z 19. století — a tak ho historici dlouho vnímali. Stavebně-historický průzkum z let 2019–2020 ale odhalil, že ve zdech se ukrývá mnohem starší jádro: gotické zdivo z doby vzniku města (13.–14. století), v 16. století renesančně rozšířené a zvýšené o patro.
Z renesance pocházejí klenuté sklepy pod domem i fragmenty sgrafitové fasády, které se objevily pod omítkou. Dochovaly se také pozůstatky černé kuchyně a mimořádně cenný mansardový krov pozdně barokního stáří. Dům tak v sobě nese vrstvy šesti staletí — a vy jimi při pobytu doslova procházíte.
Hrabě Questenberg a barokní Jaroměřice
Rod Questenbergů, a především hrabě Jan Adam z Questenbergu, proměnil Jaroměřice v 18. století v kvetoucí centrum barokní kultury. Na zámku se pěstovala hudba a opera evropské úrovně.
V tomto prostředí působil František Antonín Míča — kapelník a tenorista hraběcího dvora. Je autorem opery „O původu Jaroměřic na Moravě“ (1730), proslulé jako vůbec první opera zpívaná v češtině. Míča dům vlastnil a hrabě, u něhož požíval velké přízně, přispíval i na jeho přestavbu. Po skladateli nese dům své jméno, po hraběcím rodu pak naše apartmány.
Od znárodnění k obnově
Ve 20. století dům prošel těžkým obdobím. Za komunismu byl rodině znárodněn a původní majitelé museli odejít; otec rodiny strávil deset let ve vězení na základě vykonstruovaného procesu. Po desetiletí ve veřejných rukou dům chátral.
Ve zpustlém stavu se nakonec vrátil potomkům původních majitelů. Dnes prochází postupnou citlivou rekonstrukcí, která zachovává historické prvky — klenby, dřevěné podlahy i původní dispozice — a doplňuje je o moderní zázemí. Čtyřicet let chátrání se nedá smazat ze dne na den; o to víc nás těší, že dům znovu ožívá a může přivítat hosty.